Možná je nějaký vtip, že Chuck Norris splnil všechna svá novoroční předsevzetí. Proč je tak lehké si něco vysnít, ale nakonec se nám to nepovede? A přitom by se to zdařit mohlo.

avatar

Milan Svašek
Ženy, fitness, film a tvrdá dřina. Nepíšu, co nežiju.

Novoroční předsevzetí? Buďme kritičtí a zvládneme je!

Od zítra nejím, nekouřím a naplno žiju

Na konec roku se v médiích objevují tři hlavní témata – komu zase ošklivé rachejtle urvaly všechny prsty, jak hrozně moc trpí pejsci a kdo si jaké dává vánoční předsevzetí. A jelikož nic proti pekelnému ohni na noční obloze nemám a psi to prostě nějak zvládnou, vezměme si na přetřes poslední kategorií. Každoroční novoroční mor, který vyžene lidi joggovat, způsobí pokles prodeje sladkostí a donutí vás odpovídat na zprávy lidí, kteří na vás rok házeli bobek. Zde je několik nejčastějších předsevzetí, které si slepě dáváme každý rok, abychom je opět nezvládli. Ano, pojďme se na ně podívat kritickým okem a zapřemýšlet, jak to sakra jednou zvládnout.

Trávit více času s přáteli

Žijeme v absurdní době, kdy máme každý den přístup ke stovkám našich „přátel“, ale když občas některé potkáme na ulici, možná je ani nepozdravíme, jak moc jsou nám cizí. A s těmi ostatními se potom plácáme po zádech, jaká to je šťastná náhoda, přitom jste zrovna včera (předevčírem taky) viděli, že je dotyčný/á online. A co je ještě horší, absence času. Nikdo nemůže zajít na pivo, protože musí sedět doma u FB, případně checkovat nové pranky na YouTube…

Shodit a nabrat

Převedeno do obecné řeči – tady spálím to sádélko jízdou na rotopedu a dám si osm cviků po pěti sériích na prsa. Tyto bohulibé předsevzetí má úplně každý, problém je, že noví rádoby aktivní cvičenci nemají žádnou soudnost. Cesta k ideální váze je dlouhá, ale většina z nás čeká výsledky už v únoru, proto začneme valit, co to jde. Takže se všichni odrovnáme po prvním cvičícím dni, zjistíme, že nás vše bolí, celkově to cvičení je větší dřina, než čekáme, a vůbec nakašlat. A přitom cvičení má být v prvé řadě radost. Ať to mají jako dřinu ti, co za to dostávají slušný balík od reklamních sponzorů.

Přestat kouřit

Tak, když už jsme se rozhodli, že si ze žaludku přestaneme dělat skládku, je načase ulevit ještě plícím. Přestat kouřit je hrozně snadné. Těžké je, nezačít znovu. Častý postup, že spláchneme v lednu karton cigaret do záchodu a další týden budeme všem tvrdit, jak je super nekouřit, krachne ve chvíli, kdy si ve vypjatém okamžiku někdo vedle nás zapálí. Ale opět jak s cvičením – rozvahu. Kouříte krabičku denně? Dejte si první tři měsíce jen dvě třetiny krabičky. Nebo každý měsíc ubírejte po cigaretě a zůstaňte na pár kusech. A časem vám i ty přijdou zbytečnými.

Užívat si více života

Možná nejdůležitější předsevzetí ze všech. Dřív nám bylo všem fuk, co ostatní dělají, protože jsme o tom neměli ponětí. Ale dnes se na nás každý den valí stovky fotek a komentářů, jak ten skákal s padákem, ta se vrátila z Kostariky a oni zachránili na pláž vyvrhnutou velrybu. A náš život začíná být jaksi chudý. Když nám potom ke všemu Facebook vnutí video s přehledem, co jsme ten rok dělali, zjistíme, že vlastně nic moc. A čas letí. Asi nejlepší lék je udělat každý den něco jinak – lépe, třeba si zajít do jiné restaurace než obvykle.

Naučit se něco nového

Avšak něco chtít, je podmíněno často tím, že musíme něco dát. Je mylné žit v představě, že první čtvrtinu života jsme se učili, abychom z toho těžili v dalších přibližně šedesáti letech našeho žití. Kdo se přestane vzdělávat, velmi rychle zjistí, že mu ujel vlak a život je tak nějak pryč. Když dnes srovnáme důchodce, kteří se nebáli objevit internet, tablety (nejen na klouby), zkrátka nové komunikační možnosti, zjistíme, že jejich život je mnohem bohatší. Ale u nás může jít o drobnosti, třeba zjistit, co to je vlastně cardigan a jak se nosí. Na to být šik, není nikdy pozdě, ani brzy, a ženy to ocení.

Přivést řád do života

Sny jsou perfektní věc, umožňují nám plánovat svou budoucnost. Člověk je jediný organismus, který je schopen kriticky přemýšlet o tom, co bude zítra, za rok. Zvířata žijí okamžikem. Na druhou stranu to má nevýhodu, že když vás cestou ze silvestrovské párty srazí sanitka, už si tu dvacetiletou whisky od Ježíška neotevřete. Ale nebuďme na konec roku pesimističtí. K čemu se snažím dobrat je, že něco si vysnít a v duchu představit, je pořád na hony daleko od toho to mít. Základem je, že bychom si svá předsevzetí měli psát. A hned jak si je poznačit, reálně si i napsat, co uděláme pro to, abychom je splnili. Chceme být fit? A je v našich silách zaplatit si trenéra, pokud jsme v životě nedrželi činku v ruce? Nebo co znamená, že budeme jíst více zeleniny, naučíme se lépe anglicky? Řád je důležitý, bez něj se dostáváme o úroveň níž a naše předsevzetí se rozplynou ve sny. Schválně se někdy zamyslete, že jste si dali předsevzetí, ale co skutečně jste pro něj udělali. Šli dvakrát do fitka? Snědli v lednu o kilo rajčat víc? Buďte na sebe tvrdí a chtějte od sebe víc. Najděte cestu, jak něco z výše zmíněného plnit každý den, týden či měsíc, nejen první dny roku. A tuto cestu si poznačte. Nezapomeňte, že za dalších 365 dní nebudete o rok moudřejší a zkušenější, ale o rok blíže ke konci vašeho bytí. Pesimismus na závěr? Jak se to vezme. Chceme si do konce dnů dávat předsevzetí a litovat, že je neplníme, nebo se jednou otočit a říct si, že jsem to dokázal? Tak hodně zdaru.

      

Líbí se vám tento příspěvek?

Nepřehlédněte další zajímavé příspěvky

Přidejte komentář