Každý sportovec si musí hlídat své zdravé tělo a také zdravý počet kilogramů – jen ve zdravém těle je i zdravý duch, který pomáhá překonávat všemožné překážky, co před nás život klade. Jsou však sporty, ve kterých se nehraje o kilogram nahoru či dolů, ale rozhodují gramy. Od zařazení do boxerských kategorií, přes atlety, kteří po dlouhém běhu poznají, že s sebou tahají pořád nějaké to půlkilo navíc, až po automobilové závodní sporty, kde se od váhy jezdce odvíjí spousta jízdních vlastností vozu.

avatar

Jakub Švrdlík
Miluju BMX, sport, ženy, víno a zpěv

Fit ve stylu Formule 1
Sebastian Vettel ve voze Red Bull
zdroj: commons.wikimedia.org

Působení neuvěřitelných sil

Kapitolou sama o sobě je královna všech automobilových disciplín, Formule 1, o které se více dočtete zde. Říkáte si, šlapat na pedály a točit volantem – to není nic extra náročného! Omyl… Na jezdce v automobilových disciplínách působí neuvěřitelné síly. Rozjezd není zdaleka tou nejtěžší částí, i když ten je také více než impozantní. Pro představu: zrychlit z 0 na 100 km/h trvá přibližně 1,7 vteřiny, na 200 km/h 3,8 vteřiny a na 300 km/h 8,6 vteřiny. Za méně než 5 vteřin je auto schopné zrychlit na 160 km/h a zase zastavit. A právě ono zastavení je pro jezdce spolu se zatáčením nejnáročnější. Vyvíjí se na ně přitom tlak rovnající se běžně třínásobku, v extrémních zatáčkách pěti až šestinásobku jejich vlastní váhy. Zejména krční svaly jsou při průjezdu zatáčkami proto neuvěřitelně namáhány. Například Juan Pablo Montoya zvládá až 300x zvednout svým krkem třiadvacetikilové závaží. Tohle jsou však jen střípky náročnosti, zásadním pilířem je totiž kardiovaskulární a teplotní zátěž.

Tepová frekvence stoupá

Vzhledem k úspoře na hmotnosti nemají formule klimatizaci. Logické, avšak na jezdce tak působí teplota, která se hravě vyrovná infrasauně. Během závodů jsou schopní vypotit až 3 kg tekutin. Úměrně se zvýšením teploty stoupá i srdeční činnost, tak jako v sauně, aby zabezpečila zvýšené energetické nároky organismu. Tepová frekvence se dostává k hranici 150 za minutu, což je více než dvojnásobek klidové hodnoty. Jak se tedy jezdci připravují na pravidelnou pracovní výheň?

Fernando Alonso ve Ferrari
Fernando Alonso ve Ferrari
zdroj: commons.wikimedia.org

Jezdecká příprava

Základem všeho jsou aerobní sporty, kde je z praktičnosti nejvíce preferováno plavání a běh. Kombinovaně či samostatně zvládají jezdci až téměř maratonské dvouhodinové běhy či plavání kraulem při tepové frekvenci okolo 150/min, což odpovídá střední až vyšší zátěži. To je standard pro přípravu na více než hodinu a půl dlouhý závod. Někteří závodníci však preferují spíše cyklistiku, která je udávána jako jedna z fyzicky nejnáročnějších sportovních disciplín, nebo třeba kolečkové brusle. Tohle všechno jsou činnosti, kterými se piloti Formule 1 běžně zabývají a které můžeme provozovat i my.

Jen blahodárné účinky

Naproti tomu většina závodníků ve formuli má speciální stroje na posilování zejména krčních svalů pro udržení hlavy při průjezdu zatáčkami, ale také pro cvičení paží pro správnou kontrolu volantu. Tuhle činnost, pokud nepatříme mezi závodní řidiče, si můžeme odpustit. Běh, plavání či cyklistiku můžeme provozovat stejně tak jako kolečkové brusle a při pomyšlení na stejnou přípravu v podání Lewise Hamiltona či Sebastiana Vettela můžeme směle navyšovat naběhané, naježděné a naplavané kilometry. Stejně jako oni však zejména v těchto teplých letních dnech musíme dbát na dostatečný pitný režim obsahující dostatek minerálů, aby i naše sportovní činnost měla jen blahodárné účinky.

Líbí se vám tento příspěvek?

Tagy

Tagy: , ,

Nepřehlédněte další zajímavé příspěvky

Přidejte komentář